logotype

Automobilky čeká změna, jenom to ještě neví

Automobilky investují nemalé prostředky do výzkumu a vývoje samořiditelných vozidel. Nepodřezávají si ale paradoxně tak trochu větev samy pod sebou?

Řízení je svým způsobem náročné na koncentraci. Člověk tráví čas něčím co by nemusel, pokud by se o to postaral autopilot. Zní to přece jako skvělý nápad. Po dálnici z Prahy do Brna bychom se tak mohli podívat na film, přečíst knížku, vyřídit emaily nebo si jen odpočinout podobně jako ve vlaku.

Autonomní vozidla by také přispěla k větší plynulosti dopravy a zkrácení časů dodávek zboží. Díky jejich nepřetržitému připojení do cloudu by se dal optimalizovat jejich počet v čase v závislosti na aktuální situaci na silnicích. To nakonec není zase až tak odlišné od toho, co dnes a denně dělá navigace Waze. Ta také dokáže v reálném čase měnit trasu z bodu A do B v závislosti na počtu aut v určité oblasti.

Z dalších argumentů proč plně autonomní vozidla mají smysl je uváděna bezpečnost. Spousta havárií vznikne z nepozornosti, únavy, případně pod vlivem alkoholu, apod. Všechny tyto faktory jsou pro počítačový systém naprosto irelevantní a proto by k podobným situacím nemohlo nikdy dojít.

Shrnuto podtrženo, technický pokrok přináší jen pozitiva a již brzy se můžeme těšit na volnější silnice, minimální problémy s parkováním a celkově šťastnější lidstvo..... A nebo je to přece jenom trochu jinak?

Auto jen jako dopravní prostředek?

Položte si otázku, proč jste si vybrali zrovna to vaše auto a ne jiné. Samozřejmě že velkou roli bude hrát využití (osobní, dodávka,...) technické parametry a cena. To je logické. Ale rozhodnutí o konkrétní značce, modelu a celkovém vzhledu už s racionalitou nemá moc společného. Dobře, do určité míry ano, ale faktem je, že rozdíl mezi VW Golf a Škodou Octavia je minimální. Stejně ale většina lidí vnímá značku Volkswagen v lepším světle než Škoda a tomu také odpovídá i konečná cena.

Jenomže například dnes ráno jsem na ulici před domem viděl stát Chevrolet Camaro. Nádherný kousek, se kterým musí být radost se projet. Bez problémů zvládne 200 km/h a víc. A najednou jsme u toho - to není auto na běžný provoz, není to ani rodinné auto. Zkrátka jeho ambice jsou zcela jinde. Je to auto, které de facto nikdo nepotřebuje, ale zároveň by ho chtěl každý. Má vypovídat něco o majiteli a jeho pořízení nemá s racionalitou prakticky nic společného.

A teď si představte plně digitalizovanou, tzv inteligentní dálnici a samořiditelné vozy. Nejdříve se bude s autopilotem smět jezdit jen v pravém pruhu v daných úsecích. Po nějaké době se vyhodnotí testovací provoz a na základě dat o plynulosti provozu a nehodovosti se rozhodne, že je autopilot povolen všude. Díky neustálému datovému propojení aut mezi sebou a dálniční infrastrukturou nebude nutný prakticky žádný manuální zásah řidiče. Inteligentní omezení rychlosti, zvolení optimálního pruhu v závislosti na trase nebo systém včasného varování bude samozřejmostí.

Postupně ale nastane problém co s auty, která nejsou vybavena touto technologií. Nějakou dobu bude systém manuál/automat fungovat spolu až jednou dojde k velké nehodě, která zavře dálnici na několik hodin i dní. Veřejnost na základě toho bude požadovat přijetí opatření, aby se podobná situace už nemohla opakovat. Jinými slovy, povolí se vjezd jen plně autonomním vozidlům. Dejme tomu že to nebude hned, ale postupně (paralela s emisními normami). Kromě inteligentních dálnic se bude také více digitalizovat infrastruktura ve městech a na silnicích první třídy. Manuální řízení bude povoleno jen na okresních silnicích a na popojíždění v postranních uličkách.

Jaký rozdíl tím pádem bude mezi levnějším a dražším vozem, když při samotném provozu budou jezdit jen bez možnosti lidského zásahu? Správně! Žádný. Připočtěme k tomu ještě nástup elektromobility a najednou zde máme svět, ve kterém je několik základních typů vozidel, ale samotná značka nebo konkrétní model ztratí zcela na významu. Vlastně podobně jako se tomu stalo u mobilních telefonů.

Rozmanitost z 90. let, kdy existovalo velké množství přístrojů různých tvarů, barev a značek se přeměnila do jedné dominantní platformy (Android) a svým způsobem univerzálního designu, který nerozlišuje jeden telefon od druhého. Jak se zdá, tak automobilky vyrazily na podobnou cestu. Jenom asi bude o trochu delší.


Článek původně vyšel na: https://stanislavjonak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=702846

2019  MIddleware.cz - blog nejen o informačních technologiích