Výhody Cloud computingu a překážky v jeho prosazení

S Cloud Computingem se mění princip spolupráce mezi lidmi, mění se zažité uživatelské zvyklosti a je možné díky tomu ušetřit čas a ve výsledku i snížit náklady. Cloudové aplikace umožňují například tvorbu dokumentu více lidmi ve stejný čas, aniž by bylo nutná jejich fyzická přítomnost nad jedním počítačem. Z toho důvodu je takový systém rychlejší, než posílání dokumentu e-mailem či na záznamovém mediu, nemluvě o sdílení v papírové formě. Pojďme se na výhody cloudových služeb podívat detailněji..

Úspora nákladů

Otázka nákladů je probírána velmi často. Porovnávají se náklady na IT formou Cloudu a na klasické IT – nákup HW a SW a jeho vlastní provozování. Společnost IBM nabízí na svém webu interaktivní nástroj Cloud Tool Estimator, pomocí kterého je možné si udělat představu o cenách IT. Aplikace kalkuluje s průměrnými cenami za požadovanou konfiguraci. Petr Leština na portálu Systemonline.cz zveřejnil výsledky analýzy, kdy zkoumal rozdíly v cenách za klasické IT a cloudový ekvivalent.

Předmětem „koupě“ byl server v následující konfiguraci: 4vCPU47, 4 GB RAM, 1TB HDD, OS SuSE Linux Enterprise Server. Jak správně Petr Leština uvádí, hlavní rozdíl mezi tradičním IT a cloudovým je v neexistenci CAPEXu48, kdy se do úvahy berou jen operační náklady (OPEX).

porovnání nákladů na IT

Zvýšení efektivity práce

Podstatná výhoda využívání Cloud Computingu oproti klasickému IT spočívající v úspoře nákladů byla zmíněna v předchozím odstavci. Z hlediska volby konkrétního aplikačního vybavení zajímají uživatele ale také další výhody týkající se zvýšení efektivity práce. Těmi mohou být:

  • Efektivnější řízení -  představte si  stavební společnost, která využívá aplikaci Google Dokumenty jako de facto podnikový informační systém, který umožňuje spolupráci lidí napříč celou společností. S kancelářským balíkem může pracovat stavbyvedoucí, dispečer či vedoucí skladu, aniž by vykonával kancelářskou práci v tradičním pojetí. Původní systém, ve kterém docházelo k nekonzistenci dat, je postupně nahrazován jiným, který disponuje společnou datovou základnou pro všechny obsažené aplikace. Využitím tohoto nástroje dochází ve společnosti k efektivnějšímu řízení, ať se jedná o jednodušší pohyb zdrojů či plánování dovolených a hlídání docházky.
  • Spolupráce - cloudivé nástroje disponují velkou schopností spolupráce a sdílení informací. 
  • Škálovatelnost, rozšiřitelnost - zálohování souborů či synchronizace dokumentů. Taková funkcionalita je ovšem možná i pomocí jiných aplikací jako je Dropbox (www.dropbox.com) či Box.com (www.box.com), které jsou především zaměřené jen jedním směrem a neposkytují tak komplexní řešení jako moderní cloudové kancelářské balíky. Například cloudové kancelářské balíky v základní verzi nenabízejí tak širokou paletu funkcí, jako aplikace z éry komerčního software. Na první pohled možná nevýhoda je ve skutečnosti velkým plus, protože nechávají uživateli zcela svobodu volby při výběru nabízených rozšíření dodávaných třetími stranami. Tyto rozšíření přinášejí do základní verze cloudové aplikace novou funkcionalitu, a to zcela dle přání uživatele.
  • Okamžitá reakční doba - velmi často diskutovanou výhodou cloudových nástrojů oproti lokálním, je schopnost práce odkudkoliv a díky tomu prakticky okamžitá reakční doba.
  • Jednoduchá a rychlá správa uživatelů - Správa uživatelů dané aplikace je otázkou několika minut a v případě již několikrát zmíněných Google Dokumentů, není nutná příliš pokročilá počítačová znalost. Přidání či odebrání uživatele a nastavení jeho přístupových práv zvládne i méně technicky zdatný uživatel.
  • Uživatelské rozhraní aplikace – Často jediným způsobem, jak pracovat s cloudovou aplikací je internetový prohlížeč. Tento způsob eliminuje potřebu variantnosti uživatelských rozhraní.

Intenzivnější spolupráce

Na základě pochopení historického vývoje se dá předpokládat intenzivnější spolupráce lidí, která bude podpořena právě pomocí cloudových
nástrojů. Například z kancelářského balíku se stane komplexní systém umožňující různorodou činnost, ne jen tvorbu textových dokumentů, tabulek či prezentací. Cloudové kanceláře ale nebudou využívat jen zaměstnanci firem pro své interní potřeby. Naopak díky jednouchému a dostupnému ovládání a přístupu odkudkoliv, je jednodužší než kdykoliv dříve zapojit dodavatele a umožnit tak efektivnější spolupráci podniků mezi sebou.

V poslední době také narůstá počet tzv. freelancerů, nebo-li „nezávislých profesionálů“, kteří pracují bez stálého pracovního úvazku – tzv. na volné noze. Modelovým příkladem spolupráce prostřednictvím cloudového kancelářského balíku může být například poskytnutí přístupu dodavatelům k dokumentům uložených v cloudovém úložišti či do části tohoto úložiště a možnosti přímé editace takových souborů. 

Překážky nasazení cloudových služeb

Kromě zmíněných výhod, mají cloudové služby samozřejmě nevýhody či překážky v jejich  rychlejším nasazení jako každá jiná technologie. Možné překážky, které brání rychlejšímu prosazení cloudových služeb:

  • Zabezpečení a poškození dat – Naprostý evergreen mezi širokou populací. Zákazník cloudové služby sice pracuje se svými daty, ale na infrastruktuře poskytovatele IT řešení, a tudíž fyzicky jsou jeho soubory na cizích serverech. Argumenty týkající se zneužití dat právě poskytovatelem služby jsou víceméně liché, protože v takovém případě by se dodavatel IT řešení zdiskreditoval v očích zákazníků a na trhu by již nemohl uspět. Často se ale také vyskytují námitky vůči přenosovým cestám – mezi serverem a klientem a teoretickým nabouráním tohoto kanálu třetí stranou.
  • Spolehlivost a dostupnost služby - Často diskutovaným tématem je spolehlivost či dostupnost služby. Je však nutno poznamenat, že poskytovatelé služeb uzavírají se svými zákazníky dohodu o úrovni poskytovaných služeb, v angličtině známou jako SLA – Service Level Agreement. SLA představuje právní dokument, který definuje předpokládaný rozsah služby a její úroveň, a také případné postihy za její nedodržení. Zákazník, který stojí před rozhodnutím, jaký typ IT pořídit, by měl zvážit svoje možnosti a zamyslet se, zda dokáže zabezpečit podobné či stejné podmínky jako v případě outsourcingu služby třetí stranou a s uzavřenou SLA.
  • Úroveň internetového připojení – Pro plnohodnotné využívání cloudových aplikací je internetové připojení nezbytností.
  • Závislost na jednom poskytovateli – Uživatel je závislý na primárně na jednom poskytovateli cloudového řešení a přenositelnost dat na jiného dodavatele je problematická, ne-li nemožná.
  • Ochrana autorských práv – Jako jeden z hlavních představitelů cloudových kancelářských balíků zmiňuji společnost Google. Ta ve svých podmínkách použití uvádí, že „Pokud nahrajete nebo jinak odešlete obsah do našich služeb, poskytujete společnosti Google (a subjektům, se kterými společnost Google spolupracuje) celosvětově platnou licenci k užití, hostování, uchovávání, reprodukování, upravení, vytvoření odvozených děl (například děl, jež jsou výsledkem překladu, přizpůsobení/adaptací či úprav provedených za účelem jeho lepšího fungování v rámci našich služeb), komunikaci, publikování, provozování a zobrazování na veřejnosti a distribuci takového obsahu Práva, která touto licencí udělujete jsou užita za účelem provozování, propagace a vylepšování stávajících služeb a vývoj nových služeb.“ Ačkoliv práva k duševnímu vlastnictví i nadále zůstávají ve vlastnictví autora díla, mohou takové podmínky užití odradit řadu lidí od využívání cloudové aplikace. Společnost Microsoft (Office 365) má ve svých podmínkách užití prakticky shodný  odstavec s podmínkami užití jako společnost Google. 
  • Uživatelské rozhraní aplikace – Často jediným způsobem, jak pracovat s cloudovou aplikací, je internetový prohlížeč. Většinou je nutno disponovat nejnovější verzí prohlížeče z důvodu podpory nejnovějších technologií. V různých podnicích není ale třeba možné z důvodu zachování kompatibility s jinými aplikacemi instalovat jiné verze prohlížečů, či dělat jejich upgrade

Před použitím cloudových služeb platí podobně jako v případě jiných aplikací, pečlivě si prostudovat smluvní podmínky a obecně nevyužívat pro firemní účely verzí aplikací (služeb), které jsou dodávány zdarma. Poskytovatelé cloudových služeb ve velké míře nabízejí své aplikace v několika verzích, které se liší licenčními a provozními podmínkami. Z tohoto důvodu je nutno se seznámit s vlastnostmi daného řešení. V bezplatné verzi nemusí být dodavatelem garantována dostupnost služby či jiné podmínky, které jsou v placených verzích jinak běžné.

 

 

Share

Počítač ENIAC z roku 1946
IBM PC z roku 1981
Datacentrum - "skladiště" cloudových služeb